Satyr
8. 2. 2010
Jsem opuštěný Satyr v smutném lese,
blízko mrtvé řeky, za horou ze smutku.
Nezvyklé ticho, tak bolestně se nese,
po celém kraji, plném zármutku.
Já, průvodce boha vína
Dionýsa,
jenž doprovázel Nymphy při tanci.
Dnes teskním v prostřed hlubokého lesa,
že člověk už v nás nevěří.
I Bůh Bakchus coby podzim truchlí
s bohyní Demeter, spící na klíně.
Utichly flétny a pro klid mrtvých,
zavládl smutek v Panově družině
